Není agentura jako agentura, aneb co vyplynulo z kontrol
zastřeného agenturního zaměstnávání za rok 2019
Když se řekne pracovní agentura (nebo méně často agentura práce), je to často vnímáno jako synonymum pro podvodné jednání a nelegální zaměstnávání. Po pravdě se není čemu divit, rozlišit legální agenturu práce od firmy, která se sice jako pracovní agentura prezentuje, ale ve skutečnosti jí není, je náročné i pro odborníky, natož pro zájemce o práci.
Pokud chce firma zprostředkovat práci tak, že vyhledá pracovníky a přidělí je (zapůjčí) jiné společnosti (uživateli), musí být agenturou práce. Aby se firma stala agenturou práce, musí splnit několik náročných podmínek, především musí mít:
- Povolení od Generálního ředitelstvím Úřadu práce ČR dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 14, odst. 1, písmeno b).
- Zaplacenou kauci ve výši 500 000 Kč.
- Sjednané pojištění proti úpadku (podobně jako cestovní kanceláře).
Agentura práce se musí řídit určitými pravidly, například že její dočasně přidělení zaměstnanci mohou práci vykonávat jen formou pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ), ze kterých se odvádí zdravotní a sociální pojistné. V žádném případě nesmí práci vykonávat na dohodu o provedení práce (DPP) bez odvodů pojistného. Dále musí agentura zajistit ve spolupráci s firmou, ve které její zaměstnanci pracují, aby mzdové podmínky zapůjčeného zaměstnance nebyly horší, než jsou u kmenových zaměstnanců této firmy. Podmínek je mnohem více, ale toto jsou ty nejpodstatnější.
Již více než 15 let dochází k situacím, kdy se určité firmy prezentují jako pracovní agentury, ale nemají platné povolení, neuhradily kauci ani nesjednaly pojištění proti úpadku. Tyto společnosti by neměly být nazývány agenturami, jak se v médiích často uvádí, ale pseudoagenturami. Bohužel pro zájemce o práci a širší veřejnost je šance poznat rozdíl mezi pracovní agenturou a pseudoagenturou na první pohled nemožné. Nejjednodušší způsob, jak si ověřit, že jde o legální agenturu práce, je registr na stránkách MPSV https://www.uradprace.cz/web/cz/agentury-prace. Zde si po zadání IČ můžete ověřit, zda bylo firmě vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání. Pokud tedy společnost, pod kterou pracujete, v registru nenaleznete, znamená to, že není agenturou práce, i když to na svých webových stránkách píše.
Pseudoagentura vás nepřiděluje ve smyslu zákona o zaměstnanosti, ale řeší to obcházením zákona, nejčastěji poskytováním služeb či jinými obchodními smlouvami (smlouva o dílo), jde o zastřený právní úkon. Obdobně pokud máte s firmou uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP) a tato firma vás zprostředkuje (zapůjčí) do jiné společnosti, nejde o agenturu ale o pseudoagenturu, která se tím dopouští nelegálního zaměstnávání a vy jste se stali nevědomky součástí zastřeného zprostředkování zaměstnání. Není pak na místě označovat takovouto firmu pracovní agenturu, protože takováto společnost agenturou práce rozhodně není.
Za účelem odhalování pseudoagentur byl do zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti přidán § 5 písm. g) zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Ten stanoví, co je zastřeně agenturní zaměstnávání a jak je postihováno (se sankcí 50 000 Kč až 1 000 000 Kč).
Aktuálně vyšla roční souhrnná zpráva Státního úřadu inspekce práce, která přináší výsledky kontrol za rok 2019. Pár důležitých informací týkajících se pseudoagentur:
- V praxi se inspektoři se zastřeným zprostředkováním zaměstnání setkávají nejčastěji u subjektů, které z různých důvodu povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání nemají, přesto se však jako agentura práce chovají.
- Zpravidla je legální dohoda o dočasném přidělení zaměstnance mezi agenturou práce a uživatelem nahrazena smlouvou o dílo, rámcovou smlouvou o poskytování služeb a subjekty vystupují jako obchodní partneři, nikoliv jako pracovní agentura a uživatel.
- Za přestupek zastřeného zprostředkování zaměstnání bylo v roce 2019 uloženo celkem 69 pokut v celkové výši 34 768 000 Kč. Jen pro porovnání - za porušení předpisů v oblasti agenturního zaměstnávání bylo uloženo legálním agenturám práce 59 pokut v celkové výši 3 558 500 Kč. Z toho vyplývá, že při obdobném počtu kontrol jsou postihy pseudoagentur oproti legálním agenturám 10x vyšší.
Závěrem lze říci, že i když jsou legální pracovní agentury a pseudoagentury veřejně vnímány a prezentovány jako jeden segment, ve skutečnosti se jedná o zcela odlišné typy firem, je nutné legální a licencované agentury práce odlišit od zbytku trhu. Z kontrolní činnosti SUIP je patrno, že se již inspektorát práce zaměřil na pseudoagentury a společnosti, které odebírají jejich služby – pokuty udělené pseudoagenturám jsou 10x vyšší než agenturám práce. Stejně tak se nyní začíná inspektorát zaměřovat na společnosti, které si nechají zapůjčit zaměstnance nelegální formou – dosud jim za to nehrozil žádný postih, což by se v brzké době mělo novelou zákona změnit.
Rada na závěr: Pokud se rozhodnete pracovat přes pracovní agenturu, doporučujeme si v registru MPSV zkontrolovat, zda se skutečně jedná o legální a licencovanou agenturu práce nebo jen o společnost, která se tak prezentuje. Stejně tak je důležitý i typ pracovní smlouvy - pokud vám agentura dá podepsat dohodu o provedení práce (DPP), nebudete chráněni v režimu legálního agenturního zaměstnávání, ale budete nelegálně zaměstnáni a zapůjčeni pseudoagenturou.
Nezaměňujte tedy pracovní agenturu či agenturu práce za společnost, která se jen tak prezentuje na venek, ale ve skutečnosti funguje formou nelegálního výkonu práce formou zastřeného zprostředkování zaměstnání.
